17

Slovanský ústav ku vzdělání učitelů

POŘÍČÍ 5

C. k. slovanský ústav ku vzdělání učitelů sídlil v budově, která dnes slouží jako Fakulta architektury Vysokého učení technického v Brně. Janáček na učitelském ústavu nejprve od roku 1869 studoval, v té době ještě v budově minoritského kláštera (Minoritská 1). Od roku 1876 pak zde bezmála třicet let vyučoval a řídil školní hudební produkce. V roce 1878 se učitelský ústav přestěhoval na Poříčí 5 na Starém Brně, kde sídlil až do druhé světové války. Janáček při té příležitosti zkomponoval a uvedl Slavnostní sbor ku svěcení nové budovy c. k. slovanského ústavu ku vzdělání učitelů v Brně. Poznal zde také svou budoucí manželku Zdenku, dceru ředitele učitelského ústavu Emiliana Schulze. Ředitel s rodinou žil v zadní části školní budovy a mladý Janáček tam docházel vyučovat Zdenku hře na klavír. Jejich vzájemná náklonnost vedla v roce 1881 ke sňatku. O rok později se zde mladým manželům narodila dcera Olga.

Dnešní areál je sídlem Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně a sestává ze dvou budov, historické z roku 1876 a přistavené části z roku 1963. Na budově se nachází pamětní deska s bronzovou bustou Leoše Janáčka od Zdeňka Tomáše Makovského.

Poznal jsem ho jako profesora zpěvu a hudby na učitelském ústavu v Brně. Tenkrát nebyl ještě "spit slavou", ale byl zřejmě mimořádným zjevem učitelského sboru. To jsme cítili všichni jeho žáci. [...] I když pak byl náš učitel nápadně málomluvný, odměřený a přísný v každém ohledu, přece jsme ho vítali vždy s obzvláštní úctou, kdykoliv vkročil do hudební síně tehdejší auly.

Z článku skladatele Josefa Černíka "Vzpomínání na Leoše Janáčka" (Lidové noviny, 12. 8. 1933)