![](https://906922b4df.clvaw-cdnwnd.com/d529cce602c969ce605ba706faa7b7f8/200001114-6a9356a937/_MG_6793.jpg?ph=906922b4df)
16
Mahenovo divadlo
MALINOVSKÉHO NÁMĚSTÍ 1
Původně německé divadlo bylo postaveno v letech 1881-1882 podle projektu vídeňských architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera a vybaveno jako první v Evropě osvětlením Edisonovými elektrickými žárovkami. V roce 1919 budovu Městského divadla (později nazývaného též Na hradbách a Janáčkovo divadlo) převzalo brněnské české Národní divadlo, které mělo do té doby sídlo v upravených prostorách hostince na rohu ulice Veveří, a jako první představení uvedlo Janáčkovu Její pastorkyni. Ve dvacátých letech 20. století zde zazněly světové premiéry Janáčkových oper Káťa Kabanová (1921), Příhody lišky Bystroušky (1924), Šárka (1925), Věc Makropulos (1926) a dva roky po skladatelově smrti jeho poslední opera Z mrtvého domu (1930). Nastudování se většinou ujali tehdejší šéf opery a dirigent František Neumann s mladým režisérem Otou Zítkem a Janáček byl kvalitou provedení svých novinek nadšen. Vedle operních představení byly v divadle prováděny i Janáčkovy orchestrální skladby, v premiéře zde zazněla například rapsodie Taras Bulba. Dne 15. srpna 1928 se ve foyeru Městského divadla konalo poslední rozloučení s Leošem Janáčkem.
Z dalších slavných světových premiér se v této budově konala v roce 1935 premiéra opery Bohuslava Martinů Hry o Marii a roku 1938 zde byl vůbec poprvé uveden balet Sergeje Prokofjeva Romeo a Julie. Dnes je Mahenovo divadlo sídlem činoherního souboru Národního divadla Brno, zatímco soubory Janáčkovy opery a Baletu Národního divadla Brno sídlí v novější budově Janáčkova divadla z roku 1965.
![Městské (dnes Mahenovo) divadlo, dobová pohlednice © archiv JZ](https://906922b4df.clvaw-cdnwnd.com/d529cce602c969ce605ba706faa7b7f8/200000205-307583171f/mahenovo.jpg?ph=906922b4df)
Když bylo po první světové válce odevzdáno Městské divadlo Družstvu Národního divadla, stál jsem pevně na tom, aby nová éra byla zahájena operou mistra Janáčka. Novému stánku našeho hudebně-dramatického umění měl býti Janáčkův umělecký charakter vlajkou a heslem. Od té doby uplynulo pět let a radostně konstatuji, že nás tato vlajka vedla pravou cestou, i jsem přesvědčen, že povede dále až k cíli.
Z článku dirigenta a šéfa opery brněnského Národního divadla Františka Neumanna Leoš Janáček a naše divadlo (Divadelní šepty Národního divadla v Brně V, 1924/1925).
![Hlediště Městského (dnes Mahenova) divadla, dobová pohlednice © archiv JZ](https://906922b4df.clvaw-cdnwnd.com/d529cce602c969ce605ba706faa7b7f8/200000200-bd41ebe3c4/02_mahenovo_divadlo_interier-03.jpg?ph=906922b4df)
![Janáčkovo divadlo bylo slavnostně otevřeno v roce 1965, před vstupem byl vysoký vodotrysk. V roce 2014 vznikla před divadlem nová parková úprava s vodními prvky a světelnou fontánou ve tvaru opony. © Moravské zemské muzeum](https://906922b4df.clvaw-cdnwnd.com/d529cce602c969ce605ba706faa7b7f8/200000194-cb2dccc295/12_F%20III%20082_10%20Janackovo%20divadlo-04.jpg?ph=906922b4df)
![Fotografie z premiérové inscenace opery Příhody lišky Bystroušky (1924) © Moravské zemské muzeum](https://906922b4df.clvaw-cdnwnd.com/d529cce602c969ce605ba706faa7b7f8/200000199-ec2d8ed279/05_fotka_liska1-03.jpg?ph=906922b4df)
![Fotografie z premiérové inscenace opery Příhody lišky Bystroušky (1924) © Moravské zemské muzeum](https://906922b4df.clvaw-cdnwnd.com/d529cce602c969ce605ba706faa7b7f8/200000203-d8700d96a9/06_fotka_liska2-03.jpg?ph=906922b4df)
![Karikatura Janáčka a postav z opery Věc Makropulos od Ondřeje Sekory vyšla v Lidových novinách 30. 12. 1926 © Moravské zemské muzeum](https://906922b4df.clvaw-cdnwnd.com/d529cce602c969ce605ba706faa7b7f8/200000208-1e1961f156/09_karikatura%20Makopuos-02.jpg?ph=906922b4df)
![Představitelka titulní role Hana Pírková v prvním provedení opery Šárka (1925) © Moravské zemské muzeum](https://906922b4df.clvaw-cdnwnd.com/d529cce602c969ce605ba706faa7b7f8/200000202-9de659edfc/07_pi%CC%81rkova%CC%81-04.jpg?ph=906922b4df)
![Dirigent a šéf opery Národního divadla v Brně František Neumann kolem roku 1920 © Moravské zemské muzeum](https://906922b4df.clvaw-cdnwnd.com/d529cce602c969ce605ba706faa7b7f8/200000198-e564fe65e5/10_neumann-dir-03.jpg?ph=906922b4df)
![Nápěvek mluvy. Leoš Janáček zapsal 16. 4. 1922: U národního divadla, ráno o 7 hodině, povídá muž k ženě: „já s ním musím mluvit, – dyť on je popleta načisto.“ © Moravské zemské muzeum](https://906922b4df.clvaw-cdnwnd.com/d529cce602c969ce605ba706faa7b7f8/200000207-6d3de6e382/11_IMG_1401_NDB-04.jpg?ph=906922b4df)
![Plakát k slavnostnímu prvnímu představení českého Národního divadla v Městském (dnes Mahenově) divadle (23. 8. 1919) © Moravské zemské muzeum](https://906922b4df.clvaw-cdnwnd.com/d529cce602c969ce605ba706faa7b7f8/200000211-8d4e68e48e/03_Plaka%CC%81t_Pastorkyna-04.jpg?ph=906922b4df)
![Divadelní cedule k světové premiéře opery Káťa Kabanová (23. 11. 1921) © Moravské zemské muzeum](https://906922b4df.clvaw-cdnwnd.com/d529cce602c969ce605ba706faa7b7f8/200000210-1b1b21c155/04_Plaka%CC%81t_Kata-05.jpg?ph=906922b4df)
![Divadelní cedule k premiéře opery Věc Makropulos (18. 12. 1926) © Moravské zemské muzeum](https://906922b4df.clvaw-cdnwnd.com/d529cce602c969ce605ba706faa7b7f8/200000209-3c5a13d550/08_plaka%CC%81t_Makropulos-04.jpg?ph=906922b4df)