9 Besední dům

KOMENSKÉHO NÁMĚSTÍ 8

Novorenesanční budova Besedního domu byla postavena v letech 1870-1873 podle návrhu architekta Theophila von Hansena. Jeho otevření se stalo zásadní událostí pro brněnské české obyvatelstvo, jelikož ve středu města tak vzniklo kulturní a společenské centrum, jehož výstavbou Češi deklarovali svou zvyšující se sebedůvěru. Sídlily zde mnohé české spolky, z nichž nejvýznamnější byly Český čtenářský kroužek a Beseda brněnská. Sbormistrem Besedy byl v sedmdesátých a osmdesátých letech 19. století i Leoš Janáček, který na spolkových koncertech vystupoval také jako klavírista a především dirigent velkých hudebních produkcí (například Mozartovo Requiem, Beethovenova Missa solemnis, Dvořákova kantáta Stabat Mater). Na spolkových besedách a akademiích účinkovala také Janáčkova dcera Olga. V Besedním domě zazněla premiéra řady Janáčkových, především komorních, skladeb, dechového sextetu Mládí, Říkadel či Concertina. V roce 1905 byl u Besedního domu Janáček svědkem tragické události, kdy byl při demonstraci za vznik české univerzity v Brně ubit četnictvem mladý dělník František Pavlík. Pod dojmem tohoto dění Janáček zkomponoval klavírní skladbu 1. X. 1905 "Z ulice". Dnes je budova Besedního domu sídlem Filharmonie Brno.

Besední dům kolem roku 1900, dobová pohlednice © archiv JZ

Jubilejní koncert Filharmonického spolku Besedy brněnské shromáždil 10. ledna 1886 ve velké dvoraně Besedního domu nepřehledné množství české inteligence z Brna i z okolí. Program koncertu byl sestaven se vzácným taktem uměleckým, zavíraje v sobě velikolepý Dvořákův Hymnus, jež pochází z prvních dob mistrova tvoření, a klasickou symfonii d-moll, která je zářivým dokladem slunečné výše. [...] Pokud týče se provedení všech tří skladeb, sluší panu dirigentovi i účinkujícím vzdáti neobmezenou chválu.

Z kritiky Karla Kovařovice na koncert Filharmonického spolku Besedy brněnské řízený Leošem Janáčkem
(Hudební listy, 15. 1. 1886)

Tabló Filharmonického spolku Beseda brněnská vytvořené pro Československou výstavu soudobé kultury v Brně v roce 1928 © Moravské zemské muzeum

Program koncertu České filharmonie v Besedním domě 8. 5. 1897 za řízení Antonína Dvořáka © Moravské zemské muzeum

Program koncertu Klubu moravských skladatelů 16. 2. 1926 v Besedním domě © Moravské zemské muzeum

Pohlednice připomínající smrt dělníka ubitého při demonstraci za vznik české univerzity v Brně © Moravské zemské muzeum

Leoš Janáček v roce 1880 © Moravské zemské muzeum

Nápěvek mluvy: Leoš Janáček zapsal 28. 2. 1923 v Besedním domě: Dr. Engliš měl posmrtnou řeč o mučedníku Dr. Rašínovi. Jen to jediné jméno Rašín z průběhu tklivé řeči jsem zaznamenával: Rašín – Rašínova – jak byl Rašín – Rašín byl rozený politik. © Moravské zemské muzeum

Janáčkův koncept motta k prvnímu vydání klavírní skladby 1. X. 1905 „Z ulice“: „Bílý mramor schodiště Besedního domu v Brně. Klesá tu zbrocen krví Fr. Pavlík, dělník prostý. Přišel jen horovati za vysoké učení a ubit surovými vrahy.“ © Moravské zemské muzeum