GLAGOLSKÁ MŠE V PODZEMNÍ KATEDRÁLE

Audio instalace v ambisonickém 20-kanálovém systému DodekaOtto ve Vodojemech Žlutý kopec

Multikanálová reprodukce Janáčkovy slavné Glagolské mše a autorských kompozic, které z ní vycházejí. Autory jsou Filip Dobrocký, Katarína Gustiňáková, Marek Krajňák a Patrik Rašman, studenti Katedry kompozice a multimediální tvorby Hudební fakulty JAMU, společně s pedagogem a audiovizuálním umělcem Jiřím Suchánkem.

 Od 13. října do 17. listopadu 2026 v návštěvních hodinách Vodojemů Žlutý kopec, Tvrdého 15. Audio instalace se  nachází ve Vodojemu č. 2 a zaznívá v režimu každou hodinu, vždy o půl (10:30, 11:30 atd. až 17:30, postupně jednotlivé části Glagolské mše a jejich autorské mixy). Pro vícekanálový poslech se doporučuje postavit se do středu konstrukce.

Vstup je součástí vstupenky do Vodojemů.

Nově nabízíme termíny, kdy bude možné poslechnout si celý obsah audio instalace během jedné návštěvy: pátek 13. listopadu 17:00-18:00 a úterý 17. listopadu 15:30-16:30 a 16:30–18:00. Vstup (a výstup) kdykoliv v průběhu v rámci vstupenky do vodojemů nebo pouze do vodojemu č. 2 za 160 Kč na místě.


DodekaOTTO je dvacetikanálová zvuková skulptura vycházející z projektu OTTOsonics, kterou tvoří lehká hliníková konstrukce ve tvaru dvanáctistěnu. Tato platforma typu "open hardware" vznikla v laboratoři Tangible Music Lab s cílem poskytnout mobilní prostředí pro realizaci interaktivních vícekanálových instalací. Její minimalistický design tvoří 30 hliníkových trubek, které jsou konstrukčně spojeny pomocí 20 digitálně navržených hliníkových desek; ty v sobě integrují standardní reproduktory systému OTTOsonics.  

Světová premiéra Glagolské mše Leoše Janáčka se konala v sále brněnského Stadionu v prosinci 1927. Koncert byl přenášen i rozhlasem a měl velký úspěch, o čemž svědčí i dobová kritika vyzdvihující především svérázné zpracování staroslovanského mešního textu, který Janáček "rozřešil zcela svým způsobem: naprosto bez tradice, ba proti tradici." Tehdy třiasedmdesátiletý skladatel byl na vrcholu tvůrčích sil. Čím starší byl věkem, tím progresivnější a mladistvější byla jeho hudba. Po premiéře Glagolské mše napsal Ludvík Kundera ve své kritice "Janáček stařec, člověk pevně věřící", na což mu sdělil skladatel krátce a jasně: "Žáden stařec, žáden věřící! Mladíčku!"  


Co a v kolik hodin uslyšíte:


Začátek v 10:30

LEOŠ JANÁČEK: GLAGOLSKÁ MŠE / ÚVOD (2:55)

→ FILIP DOBROCKÝ: ODGLAS  (3:03)

"Odglas" je prostorová ambientní variace na Úvod z Janáčkovy Glagolské mše, vytvořená pro dlouhý dozvuk vodojemu. Minimalistické vzorce se vrství a rozpouštějí v ozvěně, skladba tak prozkoumává hloubku vodojemu a nechává znít samotný prostor. Odglas znamená v mezislovanštině, novodobé obdobě staroslověnštiny, ozvěnu.


Začátek v 11:30

LEOŠ JANÁČEK: GLAGOLSKÁ MŠE / GOSPODI POMILUJ (3:17)

 → KATARÍNA GUSTIŇÁKOVÁ: RIEKY(3:20)

"Rieky" vychází z části Glagolské mše Gospodi pomiluj, která se v ordináriu nazývá "Kyrie". Název skladby "Rieky" je anagramem slova "Kyrie".


Začátek v 12:30

LEOŠ JANÁČEK: GLAGOLSKÁ MŠE / SLAVA (6:29) 

→ MAREK KRAJŇÁK: ACOUSMA

Adaptace třetí části Glagolské mše "Slava" přebírá její data jako jsou rytmus, spektrální průběh či frázování, která následně morfuje s její procesovanou verzí vycházející z principů původní skladby.


Začátek v 13:30

LEOŠ JANÁČEK: GLAGOLSKÁ MŠE / VĚRUJU (11:34)


Začátek v 14:30

LEOŠ JANÁČEK: GLAGOLSKÁ MŠE / SVET (6:31)


Začátek v 15:30

LEOŠ JANÁČEK: GLAGOLSKÁ MŠE / AGNEČE BOŽIJ (4:52) 

→ MAREK KRAJŇÁK: AGNUS SPECTRALIS (4:20)

Kompozice se zabývá spektrální transformací nahrávky části Glagolské mše "Agneče božij". Vzniká tak interakce mezi původním materiálem skladby a jeho procesovanou vrstvou, která vytváří paralelní děj skladby na úrovni spektrálních struktur odvozených z totožného zvukového základu.


Začátek v 16:30

LEOŠ JANÁČEK: GLAGOLSKÁ MŠE / VARHANY SOLO (POSTLUDIUM) (2:35) 

→ PATRIK RAŠMAN: POOOOOOSTLUDIUM

Kompozice vychází z nahrávky části Glagolské mše "Postludium", kterou přetváří v ambientní vrstvy díky roztažení nahrávky v čase (a dalším různým procesům). Přidáváním dalších struktur pomocí manipulace s nahrávkou dotváří atmosférický celek.


Začátek v 17:30

LEOŠ JANÁČEK: GLAGOLSKÁ MŠE / INTRADA (1:42) 

→ JIŘÍ SUCHÁNEK: RADIANT

"Bod na nebeské sféře, ze kterého opticky zdánlivě vylétají meteory konkrétního meteorického roje." Volná elektroakustická adaptace části "Intrada", založená na selekci, fragmentaci a spektrálním vrstvení zvukových segmentů, vytváří dojem dramatického atmosférického děje.


Nahrávka použitá pro audio instalaci: 

Glagolská mše pro sóla, smíšený sbor, varhany a orchestr na staroslovanský text

soprán Elisabeth Söderströmová, alt Drahomíra Drobková, tenor František Livora, bas Richard Novák • varhany Jan Hora • Pražský filharmonický sbor, sbormistr Lubomír Mátl • Česká filharmonie • dirigent Sir Charles Mackerras

 SUPRAPHON, 1987