GLAGOLSKÁ MŠE V PODZEMNÍ KATEDRÁLE
Audio instalace v ambisonickém 20-kanálovém systému DodekaOtto ve Vodojemech Žlutý kopec
Multikanálová reprodukce Janáčkovy slavné Glagolské mše a autorských kompozic, které z ní vycházejí. Autory jsou Filip Dobrocký, Katarína Gustiňáková, Marek Krajňák a Patrik Rašman, studenti Katedry kompozice a multimediální tvorby Hudební fakulty JAMU, společně s pedagogem a audiovizuálním umělcem Jiřím Suchánkem.
Součást doprovodného programu TIC BRNO k festivalu Janáček Brno od 13. října do 17. listopadu 2026 v návštěvních hodinách Vodojemů Žlutý kopec, Tvrdého 15.
Ve spolupráci s Hudební fakultou Janáčkovy akademie múzických umění.
Světová premiéra Glagolské mše Leoše Janáčka se konala v sále brněnského Stadionu v prosinci 1927. Koncert byl přenášen i rozhlasem a měl velký úspěch, o čemž svědčí i dobová kritika vyzdvihující především svérázné zpracování staroslovanského mešního textu, který Janáček "rozřešil zcela svým způsobem: naprosto bez tradice, ba proti tradici." Tehdy třiasedmdesátiletý skladatel byl na vrcholu tvůrčích sil. Čím starší byl věkem, tím progresivnější a mladistvější byla jeho hudba. Po premiéře Glagolské mše napsal Ludvík Kundera ve své kritice "Janáček stařec, člověk pevně věřící", na což mu sdělil skladatel krátce a jasně: "Žáden stařec, žáden věřící! Mladíčku!"
10:30
Leoš Janáček: Glagolská mše / Úvod
Filip Dobrocký: Odglas
"Odglas" je prostorová ambientní variace na Úvod z Janáčkovy Glagolské mše, vytvořená pro dlouhý dozvuk vodojemu. Minimalistické vzorce se vrství a rozpouštějí v ozvěně, skladba tak prozkoumává hloubku vodojemu a nechává znít samotný prostor. Odglas znamená v mezislovanštině, novodobé obdobě staroslověnštiny, ozvěnu.
11:30
Leoš Janáček: Glagolská mše / Gospodi pomiluj
Katarína Gustiňáková: Rieky
"Rieky" vychází z části Glagolské mše Gospodi pomiluj, která se v ordináriu nazývá "Kyrie". Název skladby "Rieky" je anagramem slova "Kyrie".
12:30
Leoš Janáček: Glagolská mše / Slava
Marek Krajňák: Acousma
Adaptace třetí části Glagolské mše "Slava" přebírá její data jako jsou rytmus, spektrální průběh či frázování, která následně morfuje s její procesovanou verzí vycházející z principů původní skladby.
13:30
Leoš Janáček: Glagolská mše / Věruju
14:30
Leoš Janáček: Glagolská mše / Svet
15:30
Leoš Janáček: Glagolská mše / Agneče božij
Marek Krajňák: Agnus Spectralis
Kompozice se zabývá spektrální transformací nahrávky části Glagolské mše "Agneče božij". Vzniká tak interakce mezi původním materiálem skladby a jeho procesovanou vrstvou, která vytváří paralelní děj skladby na úrovni spektrálních struktur odvozených z totožného zvukového základu.
16:30
Leoš Janáček: Glagolská mše / Varhany solo (Postludium)
Patrik Rašman: poooooostludium
Kompozice vychází z nahrávky části Glagolské mše "Postludium", kterou přetváří v ambientní vrstvy díky roztažení nahrávky v čase (a dalším různým procesům). Přidáváním dalších struktur pomocí manipulace s nahrávkou dotváří atmosférický celek.
17:30
Leoš Janáček: Glagolská mše / Intrada
Jiří Suchánek: Radiant
"Bod na nebeské sféře, ze kterého opticky zdánlivě vylétají meteory konkrétního meteorického roje." Volná elektroakustická adaptace části "Intrada", založená na selekci, fragmentaci a spektrálním vrstvení zvukových segmentů, vytváří dojem dramatického atmosférického děje.
Nahrávka použitá pro audio instalaci: Glagolská mše pro sóla, smíšený sbor, varhany a orchestr na staroslovanský text
soprán Elisabeth Söderströmová, alt Drahomíra Drobková, tenor František Livora, bas Richard Novák • varhany Jan Hora • Pražský filharmonický sbor, sbormistr Lubomír Mátl • Česká filharmonie • dirigent Sir Charles Mackerras
SUPRAPHON, 1987