ANFANG EINES ROMANS JW I/3

opera o jednom jednání

libreto Jaroslav Tichý podle povídky Gabriely Preissové

1891

premiéra 10. 2. 1894 Brno

první vydání Dilia - Alkor-Editio, Praha-Kassel 1978 (ed. Evžen Holiš)


  • Národopisný obrázek z Moravského Slovácka o chvilkové lásce hraběte Adolfa k venkovské dívce Polušce, založený na lidových písních a tancích. Tento kompoziční postup Janáček záhy opustil a svou druhou operu dokonce později nazval "prázdnou komedií".

Druhá Janáčkova opera, zasazená do prostředí Moravského Slovácka, spadá do období skladatelova intenzivního zájmu o lidovou hudbu. V roce 1891 bylo v Národním divadle v Praze v rámci Zemské jubilejní výstavy uvedeno jeho pásmo zpěvu a tanců Rákoš Rákoczy a na úspěch tohoto kusu chtěl Janáček navázat dalším dílem vycházejícím z ducha moravského hudebního folklóru. Požádal tedy spisovatelku Gabrielu Preissovou, aby pro něj upravila do podoby libreta svou povídku Počátek románu, jež byla inspirována stejnojmenným obrazem malíře Jaroslava Věšína. Preissová však Janáčkovu prosbu odmítla a veršované libreto nakonec na Janáčkovu žádost vytvořil profesor brněnského gymnázia Jaroslav Tichý, vlastním jménem František Rypáček. Jakmile byla opera hotová, Janáček ji nabídl k provedení pražskému Národnímu divadlu, byl však odmítnut s tím, že se dílo hudebně příliš neliší od nedávno uvedeného Rákoše Rákozsyho. Premiéra za skladatelova řízení se nakonec konala v roce 1894 v Brně, a přestože byla úspěšná a Janáček byl oslavován jako pravý moravský skladatel, nepatří hlavně kvůli naivnímu libretu a vsunutým lidovým písním a tancům mezi skvosty Janáčkovy operní tvorby. O kvalitách díla později pochyboval i sám autor, když třicet let po premiéře prohlásil: "Počátek románu byla prázdná komedie; bylo nevkusno mi vnucovat do něho národní písničky."

Obsah opery

Chudá dívka Poluška čeká v lese na barona Adolfa, který ji okouzlil natolik, že docela zapomněla na svého milého Tonka. Se zalíbením si prohlíží baronovu podobiznu, kterou od zámeckého pána dostala. Baron přichází na smluvenou schůzku a zahrnuje hezkou Polušku lichotkami. Laškující mladý pár však zahlédne hajný Mudroch, dívčin kmotr, který se náhle objeví v lese. Nepozorován zděšeně hledí na Polušku v baronově náruči.

Po návratu z lesa se Poluška potká s Tonkem, který se jí však po setkání s baronem protiví. Tonek nerozumí jejímu chování a následují vzájemné výčitky a dohady. Baron Adolf se zatím setkává s komtesou Irmou, kterou znal jako dítě a nyní je okouzlen její mladou krásou. Začne se jí dvořit a na Polušku již nemyslí.

Hajný Mudroch přišel povědět Poluščiným rodičům o známosti jejich dcery s baronem Adolfem. Ti jsou nejprve rozezleni, a když se Poluška vrátí domů, musí jim všechno přiznat. Dívka nezapírá a pochlubí se také baronovou podobiznou. Otec se rozhodne vydat se s podobenkou zámeckého pána za starým hrabětem a vyptat se na možnou svatbu své dcery s baronem. Ten ale nechce o známosti svého syna s chudou dívkou ani slyšet. Poluška se nakonec ráda vrací k Tonkovi a může se strojit svatba.