10

České Národní divadlo v Brně na Veveří 


ŽEROTÍNOVO NÁMĚSTÍ


Dnes již neexistující budova, ve které sídlila první stálá česká divadelní scéna, stála na rohu Ratvitova (dnes Žerotínova) náměstí a ulice Veveří, kde sídlil hostinec U Marovských. Družstvo českého Národního divadla v Brně budovu koupilo v roce 1883 a prostory původního tanečního sálu byly upraveny na provizorní divadlo. Slavnostní otevření v listopadu 1884 bylo pro brněnské české obyvatelstvo zásadní událostí. V divadle se hrála opera, opereta i činohra v českém jazyce a velká pozornost byla věnována českým autorům. Janáček představení brněnského Národního divadla pravidelně navštěvoval, psal kritiky, a dokonce byl několikrát členem výboru Družstva, které bylo zřizovatelem této scény. V roce 1894 zde dirigoval premiéru své opery Počátek románu, ale do dějin se skromné divadlo zapsalo 21. ledna 1904, kdy zde poprvé zazněla opera Její pastorkyňa. Během druhé světové války byla budova poškozena, a i když proběhla rekonstrukce a ještě nějaký čas se užívala, následek válečného bombardování se projevoval. V roce 1952 byla část domu stržena a zbytek byl využíván jako divadelní zkušebny. V prosinci 1973 byl objekt definitivně zbourán a na jeho místě vyrostl takzvaný Bílý dům. Divadelní scéna, která měla být jen provizorní, nakonec sloužila brněnskému Národnímu divadlu celkem 68 sezon. Nové divadelní budovy se Brno dočkalo až v šedesátých letech 20. století, kdy bylo vystavěno Janáčkovo divadlo (otevřené roku 1965), dnes sídlo souborů Janáčkovy opery a Baletu Národního divadla Brno.

České Národní divadlo v Brně na rohu ulice Veveří (pohled směrem k Žerotínovu náměstí) © Archiv Národního divadla Brno
České Národní divadlo v Brně na rohu ulice Veveří (pohled směrem k Žerotínovu náměstí) © Archiv Národního divadla Brno

Dlouho a toužebně čekaná doba nastala nám tedy přece: Národní divadlo otevřelo se uměnám! Skutek tento znamená pro Brno, pro veškerou Moravu novou dobu. Aby byla co nejvýznamnější pro národ náš, odhodlali jsme se vydávati týdeník "Hudební listy", jenž by po čas divadelní saisony stručně sice, ale nestranně a věcně referoval jak o opeře, tak i o dramatě, což v denních listech z různých příčin díti se nemůže.

Z provolání na titulním listu prvního čísla časopisu Hudební listy, který Janáček založil a redigoval (13. 12. 1884)


Budova hostince U Marovských s tanečním sálem na rohu ulice Veveří a Žerotínova náměstí adaptovaná pro české Národní divadlo v Brně © Archiv Národního divadla Brno
Budova hostince U Marovských s tanečním sálem na rohu ulice Veveří a Žerotínova náměstí adaptovaná pro české Národní divadlo v Brně © Archiv Národního divadla Brno
Foyer českého Národního divadla na rohu ulice Veveří v roce 1934 © Archiv města Brna
Foyer českého Národního divadla na rohu ulice Veveří v roce 1934 © Archiv města Brna
Roh ulice Veveří a Žerotínova náměstí, dnešní situace, foto Jiří Zahrádka
Roh ulice Veveří a Žerotínova náměstí, dnešní situace, foto Jiří Zahrádka
Hlediště českého Národního divadla na rohu ulice Veveří © Moravské zemské muzeum
Hlediště českého Národního divadla na rohu ulice Veveří © Moravské zemské muzeum
Tabló účinkujících v Janáčkově opeře Počátek románu © Moravské zemské muzeum
Tabló účinkujících v Janáčkově opeře Počátek románu © Moravské zemské muzeum
Cyril Metoděj Hrazdira, první dirigent opery Její pastorkyňa © Moravské zemské muzeum
Cyril Metoděj Hrazdira, první dirigent opery Její pastorkyňa © Moravské zemské muzeum
Leopoldina Svobodová, první Kostelnička v opeře Její pastorkyňa © Moravské zemské muzeum
Leopoldina Svobodová, první Kostelnička v opeře Její pastorkyňa © Moravské zemské muzeum
Plakát ke světové premiéře opery Její pastorkyňa (21. 1. 1904) © Moravské zemské muzeum
Plakát ke světové premiéře opery Její pastorkyňa (21. 1. 1904) © Moravské zemské muzeum
Janáčkova skica k opeře Její pastorkyňa © Moravské zemské muzeum
Janáčkova skica k opeře Její pastorkyňa © Moravské zemské muzeum
Členové souboru Národního divadla v Brně v roce 1913 © Moravské zemské muzeum
Členové souboru Národního divadla v Brně v roce 1913 © Moravské zemské muzeum
Leoš Janáček v roce premiéry opery Její pastorkyňa (1904) © Moravské zemské muzeum
Leoš Janáček v roce premiéry opery Její pastorkyňa (1904) © Moravské zemské muzeum